Myšlenky a postřehy z praxe.
O AI strategii, adopci a o tom, jak dostat umělou inteligenci z prezentací do produkce. Píšu z praxe, ne z keynotes.
O AI strategii, adopci a o tom, jak dostat umělou inteligenci z prezentací do produkce. Píšu z praxe, ne z keynotes.
Banky hledají, kam AI dát, místo aby řešily reálnou potřebu. Proč „low-hanging fruit“ pilot umírá jako první a co nasazovat místo něj.
Dostupnost, cena a teď i geopolitika. Proč by se firmy i Evropa měly bavit o suverénní AI infrastruktuře dřív, než ji budou potřebovat.
Promptování agentů je už zastaralé. Co je uzavřená smyčka, proč mizí střední management a co to dělá s nákladovou strukturou firem.
Pochopení agentní AI se nedá přenést prezentací. Každý musí mít vlastní prozření. Proč produktivita ve firmách není Gaussova křivka, ale útes.
Nakoupit licence je snadné. Změnit způsob, jakým firma pracuje, je těžké. Co odlišuje firmy, kterým AI skutečně vydělává, od těch, které mají jen drahé předplatné.
Čtyři upřímné poznatky z Bruselu: agentní mezera, problém System 1, co dělá dobře Revolut a proč AI expertizu nezdemokratizuje, ale zesiluje.
Nenoste mi use case, přineste jednoho platícího zákazníka. Brutální filtr, který zabije 80 % AI nápadů a nechá projít ten jediný, co se opravdu nasadí.
AI agenti změní bankovnictví. Ale ne tak, jak slibují konferenční keynotes. Co znamená nasadit agenty v prostředí, kde se chyba měří v penězích a důvěře.
Pět let v obranné komunitě mě naučilo pracovat s nejistotou, hodnotit zdroje a počítat s dezinformací. Přesně ty dovednosti dnes potřebuje každý, kdo pracuje s AI.